Hlinná

Současnost

Obec Hlinná leží 4 km severozápadně od Litoměřic. Asi 1 km jihovýchodně od obce na vrších Hradiště (545 m.n.m.) a Kamýk (454 m.n.m.) byly archeology nalezeny předměty svědčící o osídlení katastru obce keltskými kmeny v období kolem 3. až 1.století př.n.l. Stejné nálezy, ovšem amatérské pocházejí i ze samotné obce.

Historie

Obec Hlinná leží v závěru údolí Tlučeňského potoka při úpatí vrchu Hradiště (545 mn.m.) je prvně zmiňována k roku 1337. Náležela pražskému arcibiskupství, záhy přechází výměnou do majetku roudnického augustiniánského kláštera. Později jsou části vsi jmenovány jako součást majetku příslušníků rodu Kamýckých ze Lstiboře. Dále ves zakupuje město Litoměřice. Po pobělohorských konfiskacích připadá liběšickým jezuitům.

Ve druhé polovině 19. století přesahuje počet obyvatel obce čtyři slovky (v 80. letech tu nežije jediný Čech), počet domů se blíží k šedesáti. Obživu obyvatel zajišťují zvláště ovocnářství (třešně, jablka, hrušky — svážení k Labi, následný export loděmi po řece), vinařství, pěstování a zpracování Inu a s různými výsledky i těžba hnědého (lignitového) uhlí na několika místech (zánik těžby souvisí s konkurencí uhlí původem ze severočeské hnědouhelné pánve). Škola v Hlinné působila již ve 2. polovině 18. století. Dvě školní budovy vyhořely: dnešní budovu (současné sídlo obecního úřadu) dalo postavit město Litoměřice. Po 2. světové válce počet obyvatel klesá pod polovinu předválečného stavu: začátkem 70. let tu žije sto lidí, za dalších 20 let ještě o 40 méně. V poslední době počet stálých obyvatel poněkud vzrůstá (zřejmý vliv blízkých Litoměřic).

Zástavba obce se ocitá převážně v západně exponovaném příkrém svahu závěru potočního údolí, kterým prochází průjezdná silnice z Litoměřic a dále pokračuje do sedla Průhon pod Varhoštém a do Čeřeniště. Silné projevy v sídle mají okolní kopce Hradiště, Holý vrch (577 mn.m.) a Plešivec (509 mn.m.). Zatímco pro střed obce jsou určující velké obdélné objemy zděných domů a stodol zemědělských usedlostí, okrajové a svažitější polohy obsazují menší a nižší domky a stodůlky. Z dřevěných objektů lidové architektury se do dnešních dnů dochoval dům čp. 12 z roku 1809, součást památkově chráněné zemědělské usedlosti (u komunikace do Kundrafic). Je v patře roubený, s vtaženou pavlačí, v dobrém stavebním slávu po náročné rekonstrukci. Po roce 2000 se začínají více uplatňovat v okrajových částech sídla novostavby rodinných domků v zahrádkách.

Zajímavosti

Obcí prochází žlutá turistická značka od Skalice k vrchu Plešivec a zelená značka od Litoměřic k Sebuzínu.

Při východním okraji Hlinné, u cesty vedoucí mezi Hradištěm a Holým vrchem, nalezneme památný strom – lípu malolistou – s pravidelnou košatou korunou.

V katastru obee jsou dvě chráněná území – přírodní rezervace Holý vrch u Hlinné (6,7 ha) s výskytem koniklece otevřeného (Pulsatilla palem) i koniklecc lučního Českého (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica) a přírodní památka Hradiště (5,3 ha), rovněž s výskytem obou koniklcců (na ústupu). Odtud byl prvně popsán jejich kříženec, koniklec Hackelův (Pulsatilla x hackeli).

Z flóry se zde vyskytuje například lilie zlatohlávka, chrpa chlumní a koniklec luční český. Ze zvláště ohrožených druhů zde roste koniklec otevřený.

Koniklec otevřený je vytrvalá bylina z čeledi pryskyřníkovitých (Ranunculaceae) vysoká 10-30 cm, celá včetně květů hustě odstále chlupatá. Kvete v dubnu a květnu, listy vyrůstají až na konci kvetení. Roste na slunných stepních stráních pahorkatin. V Čechách je jeho výskyt koncentrován do severozápadní části, na Moravě neroste. V poslední době rychle ustupuje, většina lokalit zanikla, na některých se populace zmenšily z desetitisíců až na pouhých několik desítek jedinců. Pro svou ozdobnost je ohrožen i vyrýpáváním do zahrádek, většinou je však přitom jeho hluboký kůlový kořen porušen tak, že se rostlina neujme. Zvláště chráněný druh – kriticky ohrožený.

V obci můžeme vidět památnou lípu a smírčí kříž.